Mladý talent českého Road racingu

Alexandr Vysloužil, Jan Vysloužil, Robin Vysloužil, Lukáš Vysloužil a Dan Vysloužil. Tato jména můžeme vidět ve startovních listinách na domácích road racingových závodech. V tomto rozhovoru si představíme nejmladšího z rodu Vysloužilů, Dana.

Dane, píšeme tady o tobě poprvé, avšak tvoje jméno je velmi známé. Můžeš se nám představit a také popsat historii motocyklového závodění ve své rodině?

Dan: „Ahoj, tak jak už jsi prozradil, nosím jméno závodního klanu Vysloužilů, kteří kolem motorek, závodů a motoristické techniky žijí vlastně celý život. Narodil jsem se v Brně v roce 1994 a zde také trávím prakticky celý život. Historie závodění naší rodiny je velmi dlouhá, kde s ježděním na motorce začala babička a následně můj otec Pavel Vysloužil a jeho dva mladší bratři Alexandr s nejmladším Jiřím.

Tehdy před 40 lety to bylo trochu jinak a dostupnost závodní techniky byla opravdu minimální, takže se doma různě tvořilo a slepovalo. Závodní kariéra mého otce a strýců byla velmi složitá, takže když si jeden pořídil lepší bike, tak ten starý podědil ten mladší. Otec se zaměřoval spíše na soutěže v lese, ale občas okusil i silniční závodění na Zetce ve Vranovicích, myslím, že v kategorii 250. V té době již aktivně závodil Saša silnice a s tou pokračuje do dnešní doby. Jinak nás Vysloužilů aktivně závodí pět, což jsou moji dva bratři Lukáš s Robinem, strýc Saša a jeho syn Jan.“

Kdy jsi poprvé sedl na motorku? A jak ses k motorkám a závodění dostal?

Dan: „Na první motorku jsem sednul jako malé dítě, někdy kolem sedmi let a byla to tehdy Malaguti 50, taková dětská automatická kroska. Táta nás vychovával na motocross, kde jsem pak přesedlal na Kawasaki 80, na které jsem také aktivní kariéru MX jezdce ukončil. Nebylo dosti prostředků, a tak s ježděním na motorkách byl konec mezi 9.-10. rokem. V roce 2007 bohužel odešel můj otec. Tehdy se nás kluků ujal strýc Saša a vlastně on nás podpořil a dovedl k road racingovému závodění. Svůj první závod jsem jel na letišti nedaleko Lučence v roce 2008 s Aprilkou RS 125.“

Závodíš v Road racingu, ale než se k němu dostaneme, máš i nějaké zkušenosti se závody na okruzích?

Dan: „Z autodromů znám vlastně jen domácí Brno, kde jezdím, pouze když tu jsou pořádány závody Petrem Civínem pod záštitou CAMS. V minulosti se jezdila Jarní i Podzimní cena Brna, ale v dnešní době jezdíme pouze Jarní cenu, a to někdy v půlce dubna, kde se rozcvičíme na přírodu. Jarní cena má velkou popularitu a získala si oblíbenost u mnoha super jezdců a bezpochyby super kluků.“

Jak velké jsou tvé technické vědomosti? Dokážeš si motorku sám opravit a dát dohromady, nebo na to máš mechaniky?

Dan: „Co se týče techniky, tak si spoustu věcí udělám sám, ale přichází chvíle, kdy musím využít spíše odborností mého strýce, který poskládal spousty závodních speciálů a je velmi dobře technicky nadaný.“

Pojďme k tomu road racingu. Jak dlouho závodíš na přírodních okruzích?

Dan: „Jak už jsem napsal o pár řádků dřív, tak můj první závod bylo letiště nedaleko Lučence (SK), tam už se závody nejezdí, i přesto, že byl tento podnik mezi kluky velmi oblíbený. Hlavně kvůli spoustě volných jízd za pár korun. Za celým závodem stál Peter Baláž, za což mu jako celá rodina děkujeme. Opravdu velká škoda, že už se tam nejede."

Závodíš celkem ve dvou třídách – Twin a nově i ve třídě nad 600 ccm. Můžeš nám jednotlivé třídy a motocykly, na kterých závodíš, popsat?

Dan: „S nabídkou jezdit Twina přišel p. Karafiát, který je velký fanoušek a hlavně i bývalý závodník. Nabídka se mi zdála být fér, a tak jsem se vlastně s Ducati Monster 796 ukázal poprvé při Jarní ceně Brna letos. Motorka je výborně připravena díky pečlivosti p. Karafiáta, který se o provoz motocyklu stará. Také musím poděkovat p. Bořeckému ze stavební společnosti STA-BO XXL za podporu, která mi pomáhá. No a samozřejmě klukům z Motokšeftu Brno, kteří se starají o spoustu materiálu, technických dat a dělají mi psychickou i technickou podporu.

Do litrů jsem se pustil z jednoho prostého důvodu, a to abych zrychlil, pokud bude možné tak s Twinem. Koupil jsem Suzuki GSXR 1000 K6 po velmi kvalitním závodníkovi Přemku Glinzovi, který závodil v seriálu AMA i v našich Hořicích. Motocykl je osazen kvalitním podvozkem, výfukovým systémem a nějakou elektronikou bez kontroly trakce. Zatím se s litrem seznamuji a musím ho celého přes zimu naladit jak vizuálně, tak technicky.“

Jak náročné je během jednoho dne přesedlat z Twinu na litra?

Dan: „Nejvíce náročná je samozřejmě sobota, kde máme po dvou jízdách v každé kategorii. V Dymokurech jsem se spíše modlil, abychom nejeli závod hned po sobě, což by mě fyzicky vycuclo. Náročnost je snad jen v přípravě obou motocyklů a fyzické kondici.“

Na kterou třídu se chceš do budoucna víc soustředit?

Dan: „Jestliže se domluvím s p. Karafiátem na spolupráci i v následující sezóně 2017, tak samozřejmě na Twina. Zde je možnost ukázat sebe a Ducati v nejlepším světle, i když nemáme takovou techniku jako spousta závodníků do desáté pozice. Letošní výsledky ukázaly, že je třeba počítat s velkou konkurencí, ale i s námi jako dvojicí Vysloužil-Ducati.

Litra beru jako trénink a nepočítám s žádným super výsledkem, jelikož tam je konkurence velká, a to jak v technice, tak spoustě nejlepších kluků z road racingu. S výsledkem v Dymokurech jsem velmi spokojen a mohu jen souhlasit s klukama, že 1000 je lepší na jízdu než 600. Není tak divoký a je dříve čitelný, čímž můžeme reagovat dříve na jeho výkon.

Se závoděním na litru se samozřejmě nevyhneme spotřebě materiálu, což budou především pneumatiky, brzdové destičky a řetězovky. Bez těchto spotřebních materiálů se závodit s litrem nedá, a tak se stále poohlížím po jakékoli podpoře ze stran sponzorů. Nesmíme se bát, ale musíme jezdit s respektem.“

On-board video z Dymokur, třída nad 600 ccm:

Jak hodnotíš letošní sezónu road racingu? Patřila mezi tvé nejlepší?

Dan: „Letošní sezónu ve finále hodnotím velmi kladně. Co se týče Twina, tak super výsledky na spoustě podnicích, a to jsem ani nečekal při tak velké konkurenci hned první rok s Ducati. Je třeba podotknout i pár pokažených závodů, a to třeba Staré Město, kde jsem dostal penalizaci, což mě odsunulo na 5. pozici, nebo třeba pád v Hořicích.

Body z těchto závodů mi chyběly do celkového hodnocení AČR, ale i přesto jsme s Ducati bojovali a máme 3.místo. V celkovém hodnocení CAMS to bylo velmi těsné, a tak jsem se snažil dojet vždy co nejlépe. V Dymokurech jsem si utvrdil 1. místo, a tím titul v kategorii Twin. S litrem jsem byl velmi spokojen a jeho jedenácté místo v Dymokurech mě nakoplo k jeho chystání na další sezónu. Jinak ano, prozatím to byla pro mě nejlepší sezóna plná soubojů.“

Jaké jsou tvé plány na příští rok?

Dan: „Příští rok chci opět jet na Twinu a nově i celý seriál s litrem. Samozřejmě za podpory sponzorů, bez kterých by to nešlo.“

On-board video z Dymokur, třída Twin:

Jak probíhá tvá zimní příprava na novou sezónu? Jak se udržuješ v kondici?

Dan: „Zimní přípravu trénuji v terénu na enduru, jinak letošní zima bude probíhat pro mě novým stylem, a to v posilovně, kde musím nasbírat fyzičku na dvě silné kategorie.“

Díky Dane za rozhovor a přejeme, ať se ti v příští sezóně daří.

Dan: „Díky serveru SILNICNIMOTORKY.cz za rozhovor. Děkuji sponzorům Kovovýroba Karafiát, STA-BO XXL, Motokšeft Brno, Motoforza, Vangelas Racing. Nejvíce děkuji rodině za pochopení lásky k motocyklovému závodění.